V Dobřanech je fajn, v Dobřanech je krásně. Dneska napadl opět poprašek. Měl jsem z něj obrovskou radost. Škoda že tak rychle sleze.  Konečně začínám být "trochu chlap", jak říká panička. Už před každým pejskem neutíkám. Chtěl bych kamarády, ale prý ještě musím počkat na poslední očkování. Pak...

Předevčírem jsem absolvoval svojí první dlouhou cestu vlakem. Nebylo by to cestování, kdyby se neobešlo bez problémů. Panička to asi přitahuje, protože povídala něco o tom, že když vleze do vlaku, tak se musí na dráhách vždycky něco podělat. Mě to tak hrozné nepřišlo. Z Brna do Prahy jsem spal, v...

Dílo vzniklo za mého studia na střední škole. Na tuto povídku jsem hrdá i po letech. Pár osob je ze skutečnného života. Zbytek je výplod mé bujné fantazie, která  poprvé podala takovýto výkon....

Život ve městě je rychlý. Život v LA je rychlejší než rychlý. A i John McWall proplouval svým životem rychle. Byl pochůzkářem v jedné rozlehlé čtvrti. Od rána do večera obcházel bloky a hlídal pořádek na ulicích. Příliš ho to nebavilo, ale co měl dělat. Alespoň byl mezi lidmi. Sice ho všichni...

Vystoupal po schodech z podchodu nahoru na peron. Zadýchal se. Nesnášel schody. Vždycky se zapotil a zadýchal. Funěl jak parní lokomotiva a pomalu se šinul ke svému vlaku. Ještě aby tak nasedl do špatného, jako se mu to stalo tudle minulý měsíc. Místo do vlaku směr Baltimor přes Philadelphii nasedl...

„ Tak jo. Já valím domů. Mam toho dneska plný zuby. Pak to tu pozamykej. Měj se. Čau.” Zavřu skříňku a opouštím ordinaci. Dnešek byl opravdu náročný. Několik operací, nějaké zlomeniny a přestárlá kočka. Život veterináře není žádná slast. Nasedla jsem do svého teréňáku a rozjela se přes město domů....